Přemýšlel jsem, jak nazvat článek o jedné z nejtypičtějších a nejklasičtějších brněnských kaváren a došel jsem k "Prostě Spolek". Jedná se o zažitou klasiku, jednu z vlajkových lodí brněnského kavárenského cechu.
Vydejme se tedy společně na cestu historickou částí Brna, projděme průchodem, pokochejme se prosklenými vitrínami, kde často najdete něco roztodivného a vstupte se mnou do Spolku.
Vzpomínám si na své první silné pocity, které jsem z něj měl. Všude je živo, proudí tam diskuze, lidé gestikulují, někteří jen klidně naslouchají, jiní čtou noviny, další knihu a někteří jen pozorují okolí. Kolem krouží profesionální obsluha, která často překvapí nějakou nevšedností.
Nevím jak vy, ale já si takto nějak představuji kavárnu za první republiky, ve Spolku se zkrátka nechám jímat právě těmi nekriticky optimistickými myšlenkami, které o první republice tak nějak máme zažité, jakožto době kulturní, živé, nezkažené. Byť nás Čapek mnohokráte upozorňuje na negativní stránky tehdejší doby.
Interiér patří mezi ty velmi povedené a vytvořili ho s jasnou myšlenkou i záměrem, není nijak přeplácaný, ale mě osobně vždy nadchne. (A to se přiznám, že zelenou moc nemusím.) Vašim zadkům poslouží polstrované lavice po obvodu kavárny a nebo pohodlné židle, nečekejte tu buclaté gauče nebo křesla, zkrátka by se to sem nehodilo.
Prostoru vcelku dominuje schodiště, které vás kdysi zavedlo do knihkupectví, teď vás však zavede do horního patra kavárny, kde si můžete zakouřit, prostory jsou tedy rozdělené. S dětmi tu problém taky nemají, najdete tu jakýsi dětský koutek, kam můžete své ratolesti vypustit, i když mi zrovna Spolek přijde jako taková "dospělácká" kavárna, kde se diskutuje a já jako dítě bych se tam asi nudil. Ale to je hodně o mém vnímání tohoto podniku, jako prostoru vášnivé diskuze, někdo ho však může pojmout určitě jinak.
Obsluha je výtečná, vtipná, milá, vždy mě něčím potěší a překvapí. Zvláště ta slečna s roztodivnostmi na hlavě, jistě ji poznáte. Nemám k nim co jiného dodat, takto si představuji "obsluhový" ideál. Umí doporučit něco dobrého, když se zeptáte, tak na vás nezírají s nechápavým výrazem, ale břitce odpoví, často i vtipně, ale samozřejmě ve vší slušnosti a taktu. A skloubit toto je umění.
Ve Spolku vás nebudou frustrovat rozsáhlým menu, výběr tedy není široký jako Pacifik, ale kvalitní. A snad se mi nestalo, že bych si zde z jídla či pití dal něco nedobrého. Co však celá Kavalérie může doporučit je Závin se špenátem, ten tu mají opravdu skvělý a já tam nejčastěji chodím na polévku Minestrone, kterou mají každý den a lepší jsem nikde nejedl (i když uznávám, že zrovna Minestrone je prostě pokaždé jiná). Nebojte se tu dát jakoukoliv kávu, ale ani víno a pivo. Víno není z krabice, ale z dobrých sklepů, jen bych k němu ocenil větší baňku (to já ostatně skoro všude) a pivo jistě zvětralé nebude, neb mám pocit, že se tu pije celkem často a dobře.
Co si osobně nedokážu ve Spolku příliš představit je romantická schůzka ve dvou, na tu je tam trochu hlučno a příliš otevřeno. Navíc pokud tam jdete s někým, s kým nechcete být viděni, tak se vám to jistě nepodaří, neb do Spolku čas od času zavítá kde kdo a často tam potkáte někoho, koho byste ani nečekali. Ale dvojice jsem tam už viděl, sám jsem tam ve dvou byl několikrát, i když spíše proto, abych "cizincům", kteří nejsou z Brna, ukázal, že se tu máme dobře a kavárenská kultura tu má vysokou laťku.
Zkrátka, pokud to myslíte s brněnskými kavárnami vážně, tak se tam jistě zajděte podívat. Jedná se o kavárnu specifickou, nemusí každému sedět, je hlučná, jděte tam klidně ve větší společnosti a diskutujte... Třeba o Čapkovi. Nebo jen pozorujte ten pel mel názorů, lidí, emocí a dobrého jídla a pití. Těším se na vaše dojmy, které připíšete ke komentářům.
Kavárnu najdete na naší kavárenské mapě
zde, její vyvedený web
tady a můžete se stát jejich fanouškem i na
Facebooku.