čtvrtek 29. dubna 2010

Marilyn Café

Vzhledem k dluhodobé neschopnosti našeho hodnotícího výboru se scházet zase přidávám jednu "svoji" rybu. Když se nadhodí Marilyn Monroe, nejspíš vás napadne nějaký filmový šantán, třeba ten, v kterém zpívala známé poupoupidou. Marilyn Café vám spíš připomene nějaký snack bar z lepšího či horšího filmu v náhodné scéně, v které se vám režisér snaží dát najevo, že se odehrává v Americe. Kulatý bar, kávovar ve stejném stylu, pastelové barvy, neony. Čekali byste možná hranolky v košíku a překapávanou kávu, kterou vám servírka v puntíkovaných šatech ve stylu šedesátých let, s blond parukou a komickými brýlemi, naleje z konvice ještě před tím, než vám přinese muffin. Zřídka kdy dokáže spustit čistě interiér takovou lavinu asociací.

Marilyn Café prvoplánově takovou atmosféru připomíná. Je ovšem zjemnělá blýskající se čistotou jako z reklamy a spoustou živých květin. Ač ve vás, možná jako ve mě, taková vlna Ameriky vyvolává pocity úzkosti, zkuste na své fobii zapracovat a zastavit se tam. Je to malá kavárna, která neposkytuje moc útulnosti pro dlouhé vysedávání a filozofování, pokud někomu však tento mírně sterilní koncept sedne, nabídka ani personál mu už sympatie rozhodně nesebere. Ze dvou stran má místo stěny čiré sklo, zapadá tak sice do konceptu obchodního centra Eden, v kterém se nachází, nicméně se domnívám, že to z ní udělalo podnik více funkční než příjemný. Škoda!

Nejzajímavější charakteristika místního espressa je, že je za 39 czk. Dostanete za to šálek čerstvě namleté Pavin Caffé, barista v originální zástěre Marilyn Café je určitě z těch zkušenějších. Víc k ní dnes psát nebudu, protože venku bylo teplo a já sáhla po cappuccinu se studenou mléčnou pěnou, chuť kávy to dost přebilo a hlavně to mělo naprosto příšerný estetický dojem :) určitě bych doporučila jiné servírování tohoto nápoje. Za 46 czk jsem čekala větší zážitek, ale kavárna funguje snad dva týdny a zaběhává se, takže bych jim chtěla dát prostor pro ustálení. Jako první dojem to na tu cenu nebylo dechberoucí, bohužel se to dá těžce omlouvat, když se hned připojili k dražším podnikům a ceny mají velmi podobné jako CoffeeClub. Z toho co jsem obkoukala bylo americano spravné, mléko ohřáté, malý panák vody přítomen, sladkost nikoli, o chuti vám ale bohužel budu moci napsat až příště.

K ostatní nabídce? Zváště zajímavé jsou limonády s ledovou tříští, netradiční čaje a skutečně domácí koláče. Je to rozhodně nabídka, která se vymyká, a ač není lístek dlouhý, zaujme. Vzhledem k tomu propracovanému konceptu interiéru bych si ale dovolila poznamenat, že mohli jít s tou Amerikou ještě o kousek dále a pokusit se v tomto duchu i více vyladit nabídku. Obsluha zde ale byla perfektní, s přehledem o nabídce, velmi akční i ochotná, zajímala se, co bylo dobře a co špatně, no možná jsme ji za těch 20 min měli nakonec u stolku až moc často :-) doufám, že jim ta začátečnická snaživost neopadne!

Marilyn Café by si zasloužilo recenzi až za nějaký čas. Za pár týdnů mají šanci vypilovat těch pár provozních nesrovnalostí (jako několik chybek v lístku, nesrovalosti s cenami v kase apod.), ale dovolila jsem si ho sem nemilosrdně napsat už teď, abych jej dostala do podvědomí, protože je to na Brno dost netradiční podnik a upřímně doufám, že když půjdete kolem, stavíte se aspoň na coffee to go a něco nám sem taky napíšete ;) Ve vzdálenosti méně než 50 m mají konkurenci MCaffé a Coffee and Play, tak jsem zvědavá, jak to asi zvládnou a držím palce za snahu brněnskou říši kaváren rozšířit o kvalitní podnik, který je skutečně trochu jiný.

UPDATE: kavárna bohužel skončila.

pondělí 26. dubna 2010

Loď do neznáma: Café Scala

Po velmi dlouhé době jsem navštívil kavárnu v budově kina Scala a kromě obsluhy jsem nebyl zrovna mile překvapen.
Café je designově hezky vyvedené, má koncept, někam směřuje. A vlastní velmi nápaditý bar, který připomíná loď, ale...! Právě ta loď se jí stala osudnou, ptám se tedy několikrát proč. Proč se jako host, který si sedne naproti baru, musím koukat na Jar, tekuté mýdlo a kartáč? Proč musí na to baru být kočičky, tulipány, sušená květena? Jaro, léto, podzim, zima? Už jen sněhulák tam chyběl. Proč je bar doslova zavalen, nádobím, věcmi na přípravu kávy, sklenicemi? Pod tím vším se tento zajímavý a dominující prvek celé kavárny bohužel potápí jako Titanic.
Zbytek kavárny hezký, z velké části naštěstí na bar vidět není. Sedí se tu příjemně a obsluha je výtečná, usměvavá a milá, přesně jak to má být. Chlípné oko může potěšit dekolt jedné slečny, která zde pobíhá mezi stolečky.
Pokud jde o menu, tak opět jsem zažil směsici emocí: pobavení, zklamání, podivení. Oni tu totiž mají kuchyň, ve které vaří jedno denní menu denně a pak Vám, milí hosté, dle Vaší chuti připraví smažený sýr, hermelín nebo kuřecí řízek. Obdivuhodná invence! Tedy je libo "presso" se smažákem? Prostě nechápu!
Káva spíše podprůměrná a speciálně kvůli ní by sem asi nikdo nešel. Zbytek rozpačitý.
Café Scala je jedním z těch podniků, kde obsluha předběhla interiér a ten zase předběhl nabídku pochutin a pití. Vlastně nevím, jestli je to dobře nebo ne. Ale když už půjdete do toho kina a budete mít předtím chvilku, tak svůj doprovod snad neurazíte, když tu chvíli posedíte. Případně pokud jste sami, tak si můžete počíst v obstojném výběru časopisů, či se připojit k místní wi-fi.
Kavárnu naleznete zde.

čtvrtek 15. dubna 2010

Kafírna

Nevím, kde začít. Vůbec se mi do toho psaní nechce. Musím upozornit, že jsou zde zas na vině má obrovská očekávání a můžu si za to sama. Jednodušše se příliš nadchnu. A nadávám si za to. Když si někdo otevře pražírnu a kavárnu na malém městě, vyžaduje to zajisté hodně odvahy, kterou nechci kritizovat. Ovšem když se takový podnik nachází na kraji židovského města, do krásné synagogy to je coby kamenem dohodil a věhlas se rozšíří i za městské hradby, nejspíš to mělo smysl.

K výletu nás navnadila pěkná recenze od Julie a také jeden výkřik na twitteru o nejlepší kávě v životě. Akorát jsme trochu zapomněli, že to byla káva v džezvě...

Hned jak se mi po objednávce jednoho espressa na stůl dostal trochu větší hrníček, než na espresso normální velikosti bývá, zdálo se mi to jako signál znejistit. Měla jsem tam pověstnou Jamaica Blue Mountain, kterou barista před tím odvážil a namlel, a kterou jsem si chtěla zkusit, protože jsem nabrala pocit, že tady by měla opravdu stát za to. No a nebudu vás napínat, bylo to určitě větší, než mělo být, vodnaté, crema se mi nahoře hned rozpadla a přesvědčilo mě to, že espresso stojí zato opravdu pouze tam, kde mají dobrý stroj a kde to s ním umí. Po pár usrknutí jsem ani neměla chuť pokračovat a hořkokyselá chuť mi na jazyku trnula ještě dlouho. Vytoužená exploze se nekonala, chvíli jsem přemýšlela nad tím, že to zkusím zamaskovat mlékem, abych tu jamajskou dobrotu zvládla vypít, nicméně z biologické odpovědi ve stylu fight or flight jsem vybrala tu druhou a vzdala to.

Přítel si dal velké cappuccino, které mělo navrchu jen ultraslabý proužek mléčné pěny, a velká porce mléka byla tak horká, že si spálil jazyk. V tu chvíli se nám zdálo, že není nejspíš náhodou, proč všichni ostatní v tomhle maličkém podniku mají na stole lahváče.

Podnik působil sympaticky, ani ne tak z venku jako zevnitř - mozaiky, staré mlýnky a mokakonvice a pěkné hrníčky na ozdobu působily bezvadně. Podnik je docela tmavý, kuřácký a podle toho mléčného kouře, co se tam líně povaloval a dotvářel atmosféru, bych řekla že až antinekuřácký, nicméně aspoň dovářel atmosféru fajn doupěte, a i to bych byla ochotná přehlédnout. Dokonce měli na váhu i instantní kávu a jakkákoliv zrnková káva se tam dá pořídit s sebou! Věřte mi, vůbec se mi nechtělo psát něco takového. Na baristovi se mi ze začátku líbilo, že je pohodář, ke konci mě ale naštval zjištěním, že je to vlastně flegmatik - že odnáší na půl plné hrníčky mu vůbec nevadilo. I když jsem utrousila poznámku, že to může odnést, protože nám to moc nechutnalo, ani ho nenapadlo zeptat se proč. A zas tu byl ten známý pocit, kdy člověka štve, že platí za něco, co za to nestálo... A zároveň tu vystupuje ta známá otázka: jak to dát najevo a neurazit?

Poučení pro příště? Neexperimentujte s novými kávami do té doby, dokud nemáte ozkoušeno, kde jste :-) A v Kafírně si dejte tu kávu určitě v džezvě, mají na to krásné hrníčky a výběr široký, jen espresso zde nejspíš nebyla dost dobrá volba. Nicméně pořád se nemůžu zbavit dojmu, že nikdo kavárníky nenutí, aby to espresso dělali, když mohou nabídnout něco lepšího.

Každopádně byla jsem tam poprvé, nikoho neodrazuji třeba od koupě zrnkové kávy, a pokud se zas někdy dostanu do okolí, budu si brousit jazyk na arabskou kávu a doufám, že to bude o moc hezčí recenze :-) Nachází se v Boskovicích.

úterý 13. dubna 2010

Za žárovkami do Café Tungsram


Na Kapucínském náměstí směrem k muzeu najdete malou a designově velmi povedenou kavárničku s krkolomým názvem Café Tungsram a po naší včerejší návštěvě se shodujeme, že by neměla uniknout Vašemu zornému poli.

Svatostánek kávy je to malý, o to detailněji doladěný. Interiér je velmi příjemný, odvážný a zajímavý. Jistě se v něm najde lecjaká nevšednost a většinu z nás asi upoutá okázalý bar, za kterým se během naší návštěvy nacházela příjemná servírka s úsměvem mírně tajemným. Pozornost jistě upoutá i gramofonový jukebox.
Bílá výmalba stěn je obdařena navíc proužky modré a žluté, což jsou hlavní doplňkové barvy kavárny a celkově tato kombinace působí velmi příjemně.
Café dělá čest svému jménu a žárovek tu uvidíte víc než dost, i díky tomu je posezení zde velmi fajn.
V Tungsramu mě potěšili nejvíce asi lístkem, který je hezky zpracovaný, ojedinělý, neotrhaný, a hlavně rozčleněný do kategorií, takže v něm člověk nemusí plavat a sáhodlouze vybírat. Za mě doporučuji víno, které mají z nějakého malého sklepa a řecký jogurt, ořechů je tam opravdu víc než dost. Pěna na cappucinu vypadala také víc než obstojně. Toto menu je jedno z prvních, kde bych ocenil mírné, ale opravdu jen mírné rozšíření o kakao a nějakou další pochutinu k zakousnutí, ale celkově jsem z něj měl blízko k nadšení.

Milí čitatelé, neváhejte a navštivte tento kousek okázalosti na Kapucínském náměstí, jistě budete mile překvapeni, uvítáni a napojeni. Zasedněte do skoro školní lavice a dejte se do klidného a pomalého rozhovoru, tato kavárna k tomu přímo vybízí.

Kavárnu najdete zde a můžete se o ní dočíst něco i na Facebooku.