Dovolte mi opět pár provozních písmenek o nás. Brno se včera rozloučilo s Mgr. Tomem, který na sklonku tohoto semestru úspěšně obhájil magisterskou práci o dětských psychometrických metodách a odstátnicoval. Vzpomeňme, že jeho krátká foodie kariéra kromě psaní sem zahrnovala i pár článků pro MF Dnes a pár recenzí na Scuku. Pak nás začal opomíjet v důsledku úspěšného (a grantem podpořeného) projektu Náhradní náruč následovaného studijním pobytem v nizozemském Groningenu. Tomáš je v prvé řadě kavárenský teoretik, který vás tu, ač mu káva nedělá dobře na žaludek a nepije ji, bavil svými filosofickými postřehy, laškovně prošpikovanými odbornými termíny.
Tak jsem tu v Brně osaměla. A náš mimouniverzitní projekt, který nám zpestřoval študentská léta, se chýlí ke konci. Co se týče naší akademické úspěšnosti, nabízí se povšimnout si, že klesá s rostoucím počtem článků tady :) Na moji obranu - stihla jsem si u toho udělat bakaláře z jiného oboru a na začátku své uspávací teoretické diplomky jsem s díky nechala vysázet věnování Doubleshotu. (Neke.)
A co dál? Je v dospěláckém světě čas na podobné kratochvíle? Zatím nevíme. Pro případ rádi přibereme někoho, komu psaní o kávě udělá radost. Pokud máte chuť, ozvěte se třeba na mail.
Až jsem se dojal :) A klinický až za roky roky... Do té doby to budou více či méně kvalifikované pokusy na lidech. Takže pokud máte chuť, tak se ozvěte, pokud máte depresi, tak jděte raději někam jinam :))
OdpovědětVymazat